Život na informační dálnici

Včerejší „Letní VIP party Internet Info“ byla super. Tato jediná věta vystihuje několika set hlavou slezinu, kterou nám dopřálo Internet Info (to jsou ti co dávají internetu obsah) na ostrově Císařská louka. Jak to na party vypadalo?

Příchod

Cesta autem je pohodlná, pakliže nemusíte překonat řeku Vltavu z prava do leva zrovna v čas, kdy se všichni vám podobní vrací z práce. No nic, díky bohu za klimatizaci. Nakonec jsem dorazil jen o půl hodinky později, než jsem chtěl. Hned u vchodu si mne nějaké děvče okroužkovalo a významným výrazem ve tváři mi sdělilo, že „je to slosovatelné“. Ok, říkal jsem si, něco vyhraju, je to zařízený. Pozdravil jsem se s pár „rukoupotřeschti­výma“ z managementu IInfa, vytrhl se z jejich spárů a vydal se směrem k lukostřelbě (nepřišel jsem se nažr… , ale pěkně si zasportovat).

Sporty

U lukostřelby jsem hned narazil na chudáka Martina, kterého pověřili obsluhou šípů (ani nevím, jestli někdo z kompetentních organizátorů zaznamenal, že tam Martin poctivě trávil prakticky celý večer, i když na jiných stanovištích se „obsluha“ střídala jak vedoucí DW.) Každopádně mě Martin ve spolupráci s profíkem z místního klubu rychle objasnili taje tohoto „tichého“ sportu. Dost mi to šlo a docela mě to bavilo….. Oprava: docela mi to šlo a dost mě to bavilo ;)

Na petanque zase zaparkovali Kubu, ale to jen pro začátek večera. Kolem antukového (věru nechápu, kdo vymyslel tento povrch na petanque, když má 50 % lidí na party bílý trika) kurtu se hodně soustředil ten pán od Kořene, takže jsem ho samozřejmě párkrát vyklep. Kupodivu ho ten humor nepřešel a dokonce si dělal legraci z Haničky.

Lidé a psi

Lidí bylo na akci jak psů a psů tam bylo jenom pár. Za všechny jmenujme toho chudáka (psa) co mi celý vystrašený přeběhl před lukem a černo bílé psí duo od FF (mimochodem, myslím, že v do těch kapes na pásku se musí vejít žrádlo pro psíky tak na týden, věru praktické – chválím).

Asi nemá smysl vyjmenovávat všechny s kterými jsem stihl prohodit pár slov, ale aby bylo jasné, že fandit fotbalu se vyplácí, tak vězte, že tam byli i Filip, Tomáš a Petr.

Blogeři

Internet VIP party a blogerů jak šafránu. =M= jako vždy dobře naladěn, Petra opojená bůhvíčím a Yuhů hrající na flétnu (doufám, že to byla flétna, já z nástrojů bezpečně poznám jen fotbalový míč) umlčel na chvíli i pány z Čechomoru ;)

Chvíli jsem se snažil tvářit také velmi blogersky, až ke mně přišel Marek a sdělil mi, že když čte můj blog, tak uvažuje, že si také jeden pořídí. Marku prosimtě, nevím, co ti ve Švédsku sypou do čaje, ale dovoluji si ti připomenout, že už blog máš :).

Sumář

Jsme národ žroutů a tak se celý večer pilně jedlo a pilo. Já si dal jen pár steaků a byly moc dobrý, děkuji. Dort v podobě loga IInfa šel na dračku, nejvíc jsem kolem něj viděl kroužit partu z EOL ;)

A jeden citát na závěr:

„Dneska tady jsou jen samí chytrý lidi nebo lidi s funkcí!“

Po celý minulý týden jsem se snažil pochopit marketingovou strategii firmy UPC. Naivně jsem očekával, že se bude jednat o záležitost jednoho telefonátu a 5-ti minutové návštěvy technika. Nakonec z toho bylo několik emailů, vícero telefonátu a dokonce jeden, eh, papírový dopis. Kdo by kdy řekl, že u technické společnosti bude problém provést operaci zapnout/vypnout. Vzhledem k finanční úspoře, kterou jsem nakonec získal, mne to již tak netrápí, ale ze začátku jsem byl věru pěkně nas….

Cíl

Vypnout internet a kabelovou televizi v provozovně A, zapnout internet a kabelovku v provozovně B. Vše pokud možno provést během stejných 24hodin, aby žadatel nepřišel o rozum odstřižením od informační dálnice.

Žádost 1.

Telefonicky se někam dovolat je dnes prakticky nemožné, využívám tedy emailového formuláře, u kterého mohu vyplnit buďto telefon (a čekat na tel. reakci) nebo email (a čekat na emailovou reakci). Opravdu nevím, proč nedat obě varianty, ale budiž. Žádám tedy telefonickou odpověď na svůj (IMO) jednoduchý požadavek. Slečna/paní se mi ozývá již druhý den a vysvětluje, že mi změnu provedou někdy během následujících 30ti dní. Kdy konkrétně ovšem není schopna říci. Beru si čas na rozmyšlenou a pokládám telefon.

Řešení 1.

Objednání nové služby na jiné jméno, vyřízeno do 24hodin. Vzhledem k akcím pro nové zákazníky získáváme net za 1 Kč a televizi za 50 % na prvních pár měsíců. Úspora pro mne činí něco kolem 3 000 Kč a UPC ještě musí zbytečně (IMO) platit výjezd technika.

Žádost 2.

„Dobrý den, prosím o změnu údajů na faktuře v provozovně B“. Od slečny na drátě (druhý den) se dozvídám, že mé žádosti bude samozřejmě vyhověno, ale za 35 dní a poplatek 350 Kč (dle nového ceníku platného od 1.4.2007). No to mě teda naštvalo. Odpovídám, že s nimi končím a také vyplňuji potřebný formulář.

Řešení 2.

Pár dní na to volá kompetentnější a mnohem slušnější paní/slečna. Mrzí ji, že chci odejít a nabízí mi slevu 20 % na všechny služby v provozovně A po následující rok. No proč to nevzít, že jo ;) UPC opět zbytečně (IMO) přichází cca o 3 000 Kč.

Jak u blbců

No jestli jsme si tohle všechno (já nervy a UPC peníze) nemohli ušetřit, kdybychom měli trošku sofistikovanější přístup k zákazníkům, že?!

Koncem minulého týdne jsem zažil menší šok, když jsem zadal do Firefoxu adresu svého oblíbeného webu www.eurosport.com (ve fotbalové sezóně navštěvuji několikrát týdně) a byl jsem přesměrován na adresu zbrusu novou – eurosport.yaho­o.com. Inu zajímavé spojení tradiční evropské značky s americkým internetovým gigantem. A jak to vypadá v praxi? Blbě, zle, nedobře:

Nastavení lokality

Nastavení lokality na první pohled potěší, člověk si řekne, že troška specifičtějšího obsahu, určena podle země původu sportovního fanouška, nemůže uškodit. Bohužel Eurosport ve spojení s Yahoo nabízí pouze 4 evropské země, UK, Rusko a Čínu (ano evropský sport pro Čínu, ale pro chudáka Čecháčka nic). Zvolil jsem tedy poslední možnost „International“ a byl jsem velmi zvědav.

Změna na první pohled: K dobrému?

Na první pohled lehký grafický redesign, odstranění kostnatého javascriptového menu, asi 50% úspora velikosti kódu. Působí pěkně a přehledně. Rychle jsem očima zapátral, jestli se nám najednou z „footballu“ nestal „soccer“, ale naštěstí tomu tak není. Americký fotbal nalezneme pod odkazem „NFL“, a tak to má být, neb jinde, než v NFL se přeci nehraje ;).

Pohled druhý: K horšímu!!!

Ať se na nový super cool počin Eurosport/Yahoo dívám zleva nebo zprava, nikde nemůžu najít spoustu informací, pro které jsem právě na starý web Eurosportu chodil. Omezím-li se nyní striktně na fotbal (kopanou, soccer), musím velmi naštván konstatovat, že je sice skvělé kolik informací mám k dispozici o 4.anglické lize, ale nemůžu pochopit, kam se proboha poděly fotbalové soutěže z Portugalska, Holandska, Belgie, Čech atd. atd.

Navíc dříve byla například statistická data z fotbalových lig prezentována úžasně přehledně, nyní sleduji pouze černobílý průměr. Například v tabulkách všech lig bývali barevně odlišeni adepti na Ligu mistrů, pohár UEFA či aktuální sestupující. Podívejte se na tyto dvě tabulky a hádejte, která je stará (v nenávratnu) a nová (úžasně vylepšená).

Fakta o spojení:

Eurosport vysílá ve dvaceti jazykových mutacích do 59 zemí, má více jak 240 miliónů diváků – prostě slušná sociální síť, jak se dneska říká. Starý web Eurosport.com navštěvovalo přibližně 20 miliónů návštěvníků za měsíc, což je taky solidní číslo. Zarážející je, že nový Eurosport je orientován primárně pouze na pár evropských zemí. Asi zodpovědní xEO předpokládají, že přes jiné weby z rodiny Yahoo přilákají na nový Eurosport více lidí, než o které přijdou svou „zúženou“ profilací. Laurent Eric Le Lay, CEO Eurosportu, se vyjádřil ve smyslu budování široké reklamní sítě a regionální vicepresident Yahoo v Evropě Dominique Vidal přidal svou trošku do mlýna, že se jedná o spolupráci, o které mnozí sportovní fanoušci snili.

Takže sečteno a podtrženo: Sport je především reklamní byznys a mé sportovní sny jsou menšinové ;).

Včera jsem byl navštívit obchodní dům IKEA (mimochodem velmi příjemně mne překvapila kvalita jejich webu po obsahové stránce). Chtěl jsem si koupit nutný kus nábytku do své domácnosti a nakonec jsem koupil asi 20 jiných věcí, neb jsem sedl na lep šikovným marketérům. Jak se jim povedlo mne nalákat? Kolik jsem utratil? Proč?

Okružní chůze

Šel jsem do OD IKEA po delší (několikaleté pauze), ale jestli jsem si něco pamatoval, tak že mne budou nutit projít totálně celým obchodem. Nejprve jsem se při této vzpomínce před vchodem dosti naštval, ale následně jsem si řek, že se aspoň projdu a udělám něco pro svoje zdraví.

Zboží na více místech

Například pěkné kuchyně jsou vybaveny pěknými kuchyňskými potřebami, na kterých je pouze malý lísteček, že je naleznete v tom a tom oddělení (ve společnosti dalších zajímavých kuchyňských potřeb samozřejmě). Hlavně díky této strategii narazíte na většinu menšího zboží v OD IKEA tak třikrát. Tzn.: jestli jste ho poprvé jen lehce zaregistrovali, podruhé vás lehce zaujalo, tak na potřetí ho prostě hážete do košíku a jen doufáte, že za rohem na vás nevybafne znovu (a ono stejně pravděpodobně vybafne).

Cena

Starý dobrý pan Baťa se musí v nebi dmout pýchou, neb švédský nadnárodní kolos drží jeho 9vítky na konci s takovou zarputilostí, až jsem žasl. U většiny menších výrobku (především výbava do kuchyní) je cena 49 či 59 Kč, tedy prostě člověk prochází krámem a říká si, dyť je to jen „za pade“ a šup s novou chňapkou do košíku. Jsem přesvědčen, že se IKEA snaží držet ceny do 100 Kč u velmi dobře voleného sortimentu zboží, pro které prostě doma najde uplatnění každý.

Oběd

Dlabu nějaké švédské „special“, což mi přijde úplně stejné, jak meat balls v USA nebo čevabčiči u nás v Rakousko-Uhersku a najednou koukám na nabídku, že tudle dobrotu si mohu odnést zmraženou domu a to 3 porce za cenu dvou (zrovna náhodou v akci), no nekup to.

Útrata

Pojďme k jádru pudla: šel jsem pro kus nábytku za cca 9 tisíc Kč, ten jsem domu nepřinesl, ale za to mám asi 20 polozbytečností (jako nové příbory, půllitry, mísu na pečení, mísu na brambůrky, misku na pistácie, utěrky, chňapku atd. atd.) za necelé 3 tisíce korunek českých.

Důvod

• mají pro nás přesně naplánovanou trasu
• výrobek nám nabídnou několikrát
• vše se tváří tak krásně levné ;) nad kilo nic neberu
• nepřestanou ani u jídla (hlavně u jídla, jsme národ žroutů)

Internet

Lze podobný přístup úspěšně zavést u e-shopu? V omezené míře určitě ano, jen vymyslet jak :) Já jdu vymyslet, kdo za mě zajede do OD IKEA omrknout další nábytek, abych tam zas nenechal pár tisíc za kravinky.

Jak jsem včera spustil blog trošku neplánovaně a na rychlo, tak jsem vlastně dlužen takový ten klasický první příspěvek. Tady je:

Založení blogu

S myšlenkou založit si blog jsem koketoval již delší dobu. Nějak jsem se nemohl dokopat k tomu uvést myšlenku ve skutek. Teď se tomu tak stalo, tak doufám, že nezamrznu. Nekladu si vůbec žádné cíle, takže nebudu případným čtenářům slibovat hory doly, pravidelnost příspěvků, závratně hodnotné informace – prostě sliby chyby. Asi si budu po večerech hrát s Wordpressem, zkoumat rozšíření a možná, že si třeba někdy pohraji i se vzhledem. Nechávám všemu volný průběh.

Název blogu

Název prý musí být a tak ho mám i já ;) Proč „Život na informační dálnici“ asi není potřeba sáhodlouze vysvětlovat, navíc k výrazu „informační dálnice“ mám hodně silný osobní vztah. Podtitul „bez možnosti návratu“ deklaruje závislost, kterou dle mého internet vyvolává. Jinak řečeno – věřím, že vedle gamblerů, narkomanů a dalších budou brzy mezi pacienty určitých ústavu i osoby léčené se ze závislosti na internetu – ano, předpokládám, že blogeři budou mezi prvními.

Wordpress

Když jsem onehdá koukal po hotových řešeních, zdálo se, že na Wordpress jsou jen kladné reference. Inu stáhl jsem, nainstaloval věru jednoduše, a tak bylo jasné, že až bude blog, tak bude na Wordpressu. Jediný problém je, že jsem si původně hrál s anglickou verzí, kterou jsem pro potřeby tohoto blogu nahradil verzí českou a teď jsem trošku v šoku. v anglické verzi je jakýsi WYSIWYG či převaděč kódu (už ani nevím, jak se to dnes správně nazývá ;) ), který se mi na první pohled velmi zalíbil – tuším, že to je TinyMCE? V české verzi, kterou jsem včera narychlo stáhl a naistaloval, je cosi jiného, bude to asi opravdu pouze převaděč a na první pohled mi tedy vůbec nevyhovuje – tuším, že tady mluvím o Texy!?

Obsah

Prostě co mě napadne. Komentování zajímavých událostí na které narazím a budu mít potřebu se k nim vyjádřit – a to jak vážně, tak odlehčeně. Rád bych také nahlédl pod pokličku elektronického nakupování, zveřejnil světu nějaké zajímavé informace, které nosím v hlavě. Jen asi budu trošičku narážet na problém s vlastní cenzurou a rozhodováním jaké informace jsou opravdu „zveřejnitelné“. No uvidíme. ** Komentáře**

Komentáře budu zveřejňovat až po autorizaci, která bude probíhat velmi autoritativně a subjektivně. Prostě jen ty, které se mi budou líbit. Např.: nebudou nadávat nikomu, koho si vážím nebo mám rád (především mně samotnému ;) ). V rámci takového barteru přistupuji na veřejnou dohodu, že napíšu-li opravdu nehodnotný článek, nechám pod ním i stejně nehodnotné komentáře ;).

Problémy

Jak jsem psal již výše, rád bych nějaký sofistikovanější (uživatelsky přívětivější WYSIWYG). Opravdu rád bych nějak jednoduše získal ten přívětivý editor z anglické verze. Druhým problémkem, na který jsem zatím narazil, je, že se mi nepřevádí smajlíky do obrázků. Stalo se tomu tak pouze u dvou komentářů, ale jinak nic. Poradí někdo? Klidně na mail (mezi jménem zavináč). Předem díky.

Poděkování

• Všem, kteří mne vyprovokovali něco napsat.
• Všem, kteří si myslí, že mám světu co říct.
• Edovi za poskytnutí nekomerčně kvalitního hostingu.
• Hanzovi za nastavení databáze.
• Všem tvůrcům Wordpressu.
• Slavii, že vykopala tu druhou příčku.

Nikdy jsem neměl moc ambici blogovat. Nedávno jsem si řekl, že přeci jen by nebylo špatné občas napsat nějaké moudro a zveřejnit ho světu. Přemýšlím, že bych mohl publikovat například různá statistická data spojená s e-komercí v ČR, ale především si zde budu komentovat dění kolem. Takže směle do toho:

SEO-SEM agentury na sebe ústy svých PR agentů pokřikují, kterak je ten či onen obchodní model geniální, švindlířský či prostě jen „politika firmy“.

Oni se pánové nedohadují poprvé, dle mého sedli na lep mazaného Sršně, který je velmi rád popichuje svým žihadlem a královsky se baví, když mezi sebou české PPC špičky válčí. Ostatně kdo se nebaví, dá se říct, že já taky, je to totiž věru sranda ;) Nechci nikterak hodnotit, kdo má či nemá pravdu, ostatně to ani nevím. Všech zainteresovaných (které až na jednoho osobně znám) si velmi vážím a myslím, že v tom co dělají, patří jednoznačně k nejlepším u nás (včetně onoho popichovatele ;) ). Neznámou pro mne zůstává snad jen, do jaké úrovně je tato „blog war“ chladný kalkul, či do jaké míry pouze výkřiky poháněné vášní a vírou ve svou pravdu.

Několikrát se objevil názor, pojďme si to vyříkat k pivu (či kam), prostě si soukromě pokecat a zkusit najít pravdu. Pánové nechoďte, prosím! Nepřipravujte nás o tu zábavu sledovat vše live a online. Mám jiný nápad: udělejme setkání, konferenci, event (nazvěme si to jakkoliv), kde dostane každý prostor obhájit svůj postoj, prezentovat světu své „já a business“. Jen tak netlachám, takže jsem již vypracoval tzv. nástřel programu:

První, úvodní blok: Cesta

• Marek Prokop – Jak se stát guru.
• Marek Antoš – Jak založit firmu.
• Pavel Doležal – Proč založit firmu?
• David Špinar – Jak napsat knihu.
• Petr Sršeň aka Fandor – Kde jsem se vše naučil.

Druhý blok: První úspěch

• Marek Prokop – Jak býti guru – zpeněžení stavu.
• Marek Antoš – Jak finančně ohodnotit.
• Pavel Doležal – Jak vymyslet nenáviděný business model.
• David Špinar – Jak využít situace.
• Petr Sršeň aka Fandor – Jak vydělávat.

Třetí blok: Na vrcholu?

• Marek Prokop – Proč býti stále guru?
• Marek Antoš – Proč se stále s někým loučím?
• Petr Dejm – Proč mi zakazují komentovat?
• David Špinar – Proč je nemám rád?
• Petr Sršeň aka Fandor – Proč mě to baví?

Čtvrtý blok: Na odlehčení

• Luboš Plotěný – Já umím a tak se nehádám.
• Robert Němec – Kam jsem se sakra poděl?
• Martin Kopta aka Garcon – Chcete znát tajemství?
• Michal Krutiš – Já pracuji a tak se nehádám.
• Matěj Novák aka Pachollini – Proč mě to vždy vytočí?

Podle mě by to byl úžasně strávený den, každý by se něčemu přiučil, přednášející by si navzájem vše vysvětlili – no prostě paráda. Nemyslíte? ;)