Co s násilím (nejen) na fotbale?

Včerejší události během fotbalového zápasu Baník – Sparta opět rozproudily diskuzi na téma, jak se vyhnout násilí na fotbalových stadiónech. Bohužel média jsou opět plná alibistických keců, polopravd a mýtů. Odborníci a hlavy pomazané nabízejí rádoby jasná řešení, ale kupodivu absolutně nikdo nepřijímá zodpovědnost. A celý problém je podle mě právě ve zodpovědnosti, v nastavení systému a v potřebě pojmenování a identifikování problémů.

Zodpovědnost č. 1 – Stát

Stát má chránit své občany. Stát nastavuje pravidla pomocí zákonů. Stát řídí policejní složky, stát dohlíží na soudy. Co je tedy potřeba změnit nejvíce?

  • Stát musí zajistit profesionálně fungující pořádkovou jednotku. Musí mít kvalifikované velitele a zároveň eliminovat jedince ve svých řadách, kteří si tzv. „rádi praští“.
  • Stát musí tvrdě trestat velitele zásahů na fotbalových stadiónech a kolem nich. Nelze nepřijímat zodpovědnost za častou eskalaci problému, za kterou jsou zodpovědné právě policejní složky. (Například včerejší zásah pomocí rozbušek proti polským chuligánům mezi normálními diváky, ženami, dětmi atd..) Velitel, který k tomuto dal příkaz musí být přeci okamžitě hnán ke zodpovědnosti.
  • Stejně tak je potřeba trestat i jedince z policejních řad v případě selhání. Za dobu, co chodím na fotbal, bych mohl prstem ukázat minimálně na tucet takových pitomců.
  • Je potřeba eliminovat paušalizaci fanoušků (především při venkovních výjezdech) a zacházení s lidmi jako se zvěří. I zde musí existovat presumce neviny.
  • Stát musí dohlédnout na to, aby všichni, kteří porušují zákon, byli náležitě potrestáni (soudně, nikoliv fyzicky).

Zodpovědnost č. 2 – FAČR

Násilností se dějí na utkáních soutěže, která má svůj řídící a dozorový orgán, FAČR. Co tedy může / musí dělat Fotbalová Asociace ČR?

  • FAČR musí dohlédnout, aby byla dodržována všechna pravidla o bezpečnostních opatřeních. Co je to za zábrany, když je pár jedinců odstraní jako včera na Bazalech? Fungují kamerové systémy? Sledují pořadatelé rizikové sektory, aby následně mohli svědčit u soudu?
  • FAČR musí udělovat takové pokuty klubům, aby je klubové pokladny opravdu pocítily. (desítky, maximálně stovky tisíc jsou směšné částky ve stamiliónovém rozpočtu).
  • FAČR má možnost ovlivnit kvalitu pořadetelské služby. Je potřeba ze stadiónů dostat pořadatele s kovovými obušky nebo jedince, kteří hledají jakoukoliv záminku pro zapojení do rvačky. Pořadatelská služba je v ČR na strašné úrovni a nechápu, kdo má klapky na očích anebo proč se všichni, včetně médií, dívají jiným směrem?!
  • FAČR musí přijmout zodpovědnost. FAČR musí objektivně pojmenovávat problém a snažit se všemi možnými způsoby o zlepšení stavu. FAČR si musí uvědomit, že mýty o rodinách s dětmi a vyřešení fotbalového násilí v Anglii jsou opravdu jen mýty. Stejně tak je potřeba si uvědomit, že dodržování tvrdých pravidel v Premier League, ruku v ruce s vysokou návštěvností, je primárně způsobeno kvalitou produktu. A fotbal jako produkt je u nás na stejné úrovni, jako ten frajer s kuklou a utrženou sedačkou v ruce.

Zodpovědnost č. 3 – Klub

Klub už je sice relativně malý pán, ale i tady je co zlepšovat.

  • Není potřeba čekat, až mi někdo nařídí, abych měl pevné ploty, fungující kamery, profesionální pořadatele a abych komunikoval s fanoušky.
  • Při situacích, kdy trenér prvního mužstva (např Víťa Lavička) neobratně v médiích podporuje fanoušky, kteří svým jednáním narušují průběh zápasu a omezují zdraví ostatních, musí zasáhnout klub. A to rychle a rázně.
  • Klub musí maximálně bojovat za své slušné fanoušky. Klub se musí snažit identifikovat problémové jedince a snažit se o součinnost se státem (Policií) a FAČR.
  • Klub se musí snažit o kvalitu produktu, více, než všichni ostatní.

Zodpovědnost č. 4 – Média

Sice na posledním místě, ale možná největším viníkem jsou média. Média mají neskutečnou moc ovlivňovat mínění politiků, funkcionářů, fanoušků a fotbalové i nefotbalové veřejnosti. Co tedy mají dělat média?

  • Nebýt krvežíznivý. Nemystifikovat, pracovat investigativně a pravdivě pojmenovávat problémy.
  • Nepaušalizovat. Vytvářet korektní tlak na politiky a funkcionáře. Neházet paušálně vinu na fanoušky.
  • Nemystifikovat, nelhat. Netisknout bajky o rodinách s dětmi na fotbale v Anglii a ukončení násilností tamtéž, když se akorát přesunuly mimo televizní kamery.

Co fanoušci?

Jasně, mohl bych tady psát o zodpovědnosti fanoušků. Odhlédnu-li od zodpovědnosti Policie, FAČR a klubu, tak si myslím, že zde jde hlavně o zodpovědnost jedince a každý, kdo trhá sedačky, hází světlicemi po sektorech, práská dělbuchy, či jakkoliv jinak ohrožuje zdraví ostatních má být tvrdě, ovšem v souladu s právními normami, potrestán.

Závěr

Je spousta cest, jak udělat z fotbalu na českých stadionéch bezpečnou zábavu. Mohl bych v klidu sepsat manuál, jak na to. Od komunikace s fanoušky, trestání vypatlanců (ze všech řad), zkvalitnění produktu atd.. Nechápu, že podobný manuál zatím neexistuje, respektivě, že ho nesepsal nikdo, kdo by problematice alespoň trochu chtěl rozumět. Zdá se, že hlavním trikem současné spolupráce FAČR a Policie ČR je dávat riziková utkání na pondělí (po včerejší zkušenosti z Baníku již o tom hlavy pomazané jistě zase diskutují) a v případě problémů to řezat hlava nehlava a hlavně nehledat viníky ve vlastních řadách.

Ryba smrdí od hlavy či hovno padá shora dolů. Stará známá pravda.

067.cz – Má ten plátek nějakou budoucnost?

Petr Koubský si myslí, že nevím, co chci. Když se na to podíváme bez kontextu, tak je to samozřejmě blbost. Já chci kvalitu! Vím to a nestydím se za to.

Magazín pro elitu?

Je samozřejmě otázkou, jestli mi nový online placený magazín 067 tuto kvalitu dokáže nabídnout. Vnímání kvality je stejně subjektivní jako jakýkoliv názor, který si během života vytváříme. Předpokládám, že tenhle plátek splňuje předpoklady, aby mne oslovil. Navíc autoři jasně oznamují, že na mě cílí, jsem přeci elita (stejně tak, jako všichni ti, kteří se dnes celý den na sociálních sítích chlubí, jak si magazín předplatí).

První číslo

Uznávám, nebudu dělat překvapeného. Měl jsem tu možnost se s konceptem seznámit dříve, i první vydání jsem si již tzv. proscanoval asi před týdnem. O to více jsem se těšil na dnešek, až si budu moci všechny tři články v klidu přečíst. Petrův prolog je čtivý a logický. Článek o planespottingu mě nenadchl, téma obecně znám a podrobněji mne nezajímá. Kašpárkovy zkratky mě ovšem obohatily a podobných shrnutí si rád přečtu více. Zatím tedy po prvním čísle jedno jasné plus, jedno minus a neutrální prolog.

Ideální budoucnost

Absolutně sdílím Petrův názor na absenci zajímavého poloaktuálního čtiva v češtině. Osobně si myslím, že v každém čísle se objeví minimálně jeden „planespotting“, který mi absolutně nic neřekne. Rád bych, kdyby se vydavatelům podařilo dostat spíše někam k metě 1 článek/den. Nebo 7/týden. Abych si týdně spokojeně zakýval alespoň nad třemi zajímavými články v mém subjektivním vnímání kvality a interestu.

ps: A abych si rýpnul do všech elitářů na sociálních sítích, tak oznamuji, že já si 067 předplácet nehodlám. Já to prostě nějak hacknu ;)

Abych se za svůj hlas nemusel stydět

Mnoho inspirativních příspěvků směrem k volbám (Simindr, Michal Illich, Jura Hlavenka) mě přimělo, abych také napsal svých pár řádků.

Jako mnozí zdaleka nejsem rozhodnut, komu to tam do té urny hodím a bohužel asi jako mnozí na to budu muset jít vylučovací metodou. Moje primární úvaha byla, že je potřeba volit to nejmenší zlo tak, aby ČSSD nemohla vytvořit vládnoucí koalici s KSČM (nebo horší obdobu tiché podpory). Po takovýchto úvahách se pak nabízely dvě možnosti, buďto TOP09 (o nich víme, že do koalice půjdou opravdu s kýmkoliv, kromě tedy snad Komančů) anebo to hodit přímo ČSSD.

Po delších zamyšleních a různém zkoumání či čtení u mě nyní převládá myšlenka vybrat stranu trošku podle jiné metodiky. A to tak, abych se za svůj hlas nemusel stydět. Jak to tedy vidím?

Dle dnešních předvolebních průzkumů:

ČSSD

Vzhledem k tomu, že neřeším v tuto chvíli volbu z pohledu programu či pravicového smýšlení, ale podle studu, tak musím o ČSSD alespoň chvíli seriózně uvažovat. Naštěstí historie opoziční smlouvy a dalších zvěrstev, která bych nikdy nechtěl svým hlasem schválit či podpořit pro mne ČSSD vylučuje. Mimochodem Michal Illich napsal krásný obrat: „…utrácet peníze svých nevoličů.“ To se mi strašně líbí a přesně to vystihuje uvažování této strany. Verdikt: NE

KSČM

Předpokládám, že na tento blog nezabloudí nikdo, komu bych musel vysvětlovat, proč bych se za takovou volbu opravdu styděl. Hanbou bych se propadl až do Číny. Verdikt: NE

ANO2011

Zpočátku jsem Babišovi a jeho hnutí dost fandil, dokonce jsem si myslel, že dojde k nějakému transparentnímu spojení mezí ním a Janečkem (kde je????). Říkal jsem si, že člověk, který má nahrabáno by opravdu mohl mít relativně čisté úmysly a být tím Blanickým rytířem, na kteréhočeský národ už dlouho čeká. Bohužel, jestli se prokáže jeho STB aktivita nebo jestli při případném úspěchu dopadne (a to přinejlepším) jako Vít Bárta, musel bych se za svůj hlas stydět. Verdikt: NE

TOP09

Kalda a spol. nás asi ničím nepřekvapí. Rozhodně tedy nepřekvapí ničím novým. Jejich případnou podporu si vždy před sebou obhájím hlasem proti KSČM a stydět se za to prostě nebudu. Verdikt: Možná

ODS

ODS pro mne byla nevolitelnou od dob profesora populisty exprezidenta demagoga Klause, přes Topolánka s Dalíkem až po současný rozpad. Banda korytářů, bohužel. Verdikt: NE

KDU-ČSL

Bohužel možná předpojatě, ale kvůli slovu „křesťanská“ v názvu jsem o nich nikdy neuvažoval a ani uvažovat nebudu. Verdikt: NE

ÚSVIT

Cože Tomiho má v preferencích 6 %? Smutný vtip roku. Snad není rok 1933. Verdikt: NE

SPOZ

Bez diskuze. Verdikt: NE

Strana zelených

Mezi Zelenými mám spoustu přátel a kamarádu. Programově mi nejsou moc blízcí a jak jsem někde řekl: „Rád jim to tam hodím, když slíbí, že svůj program nikdy nedodrží“. Lidským materiálem je mi tato strana nejbližší, i ten Liška si to u mě tím klipem spravil (uvidíme, jestli to za 5 dní nepohnojí, dnes prý perlil v nějaké diskuzi). Za hlas Zeleným se ovšem určitě nebudu muset stydět. Od negativní historie jsou v mých očích očištěni a jakkoliv s nimi moc materiálně/věcně nesouhlasím, tak jejich idealismus (relativně reálný) mi je sympatický. Verdikt: Možná

Piráti

Bohužel chlapci, nevím o o vás vůbec nic. Arogantně říkám, že to není moje chyba. Kdo můj hlas nechce, tomu ho nedám. Verdikt: NE

Svobodní

Svobodní jsou zařazeni v ostatních a volební průzkumy jim nedávají moc šancí. Já teď ovšem nevybírám podle šancí na zvolení, ale podle svého budoucího studu. Bohužel mám stranu moc spojenou s osobou Petra Macha a vůči němu jsem od doby, kdy jsem na něj narazil na VŠE a on následně pokračoval k páně Klausovi, dosti odměřený. Navíc, když si čtu jejich program, tak je to spousta krásných myšlenek, rozklíčovaných totální demencí a nerealitou. Nedivím se, že Svobodní mají hodně příznivců mezi ajťáky na sociálních sítích, neb jejich program je odtržen od reality podobně jako bušič kódu v sandálech. Verdikt: NE

Takže vylučovací metodou to mám dle metodiky „Abych se za svůj hlas nemusel stydět“ zúženo na TOP09 a Zelené. Příštích pár dní rozhodne. Volbám zdar!

11. září 2011 – nejen o roli médií

„Bílý dům ve čtvrtek přiznal, že prezident Bush měl od srpna k dispozici informace o leteckých únosech plánovaných sítí Usámy Bin Ládina….“[MF DNES] věta, která se v malinko obměněných verzích objevila snad ve všech západních denících. Zároveň mluvčí Bílého domu vysvětluje, že informace byly tak obecného charakteru, že z nich rozhodně nebylo patrné k čemu chtějí únosci letadla použít.

11. září 2011

Číst celý článek ---

Jaké služby postrádají zákazníci u českých e-shopů?

Ve středu jsem měl na Service Design Meetupu IV krátkou přednášku na téma nadstandardních služeb u českých e-shopů. Zaměřil jsem se především na služby v oblasti logistiky a vnímání těchto služeb zákazníky.

Vzhledem k tomu, že od mého vystoupení se na mě obrací řada lidí s žádosti o prezentaci nebo data z ní, tak zde něco málo zveřejním. Data pro mé vystoupení jsem čerpal z právě dokončeného výzkumu E-Commerce Survey 2013, který pro nás (APEK) zpracovává Mediaresearch. Výzkum bude zdarma k dispozici všem členům APEK a to v posledním týdnu v září (u příležitosti pořádání naší konference E-Business Fórum 2013). Mimochodem loňská verze výzkumu je volně k prodeji či si ji mohou členové APEK stáhnout v členské zóně na webu apek.cz.

Teď již slibovaná ochutnávka a to pravděpodobně nejdůležitější graf věnující se srovnání, jak zákazníci nadstandardní služby využívají a jak by naopak chtěli. Vězte, že většinovou bariérou nevyužití poptávaných služeb je jejich (ne)nabídka, nikoliv cena (i když ta hraje také důležitou roli).

Graf nadstandardních služeb

Proč lze stát řídit jako firmu

Nechápu množství článků na téma, že stát nejde řídit jako firmu. Přiznávám se, že je moc nečtu, ale argumenty uvnitř článků jsou mi vesměs jasné a určitě se točí primárně kolem toho, že firma musí jít „přes mrtvoly“. Že firma se hlavně snaží maximalizovat zisk nebo růst a že stát se musí starat i o slabé atd.. Nesmysl vždyť jde oboje.

Proč si já myslím, že přeci musí jít stát řídit jako firmu? Zdůrazňuji vlastní firmu.

  • Majitel firmy má ze všeho nejvíce starost, aby uživil svou rodinu – analogicky děti a důchodce
  • Majitel firmy se musí starat o své zaměstnance, jinak by mu prchli – analogicky o pracující občany
  • Majitel firmy chce, aby po něm něco zůstalo – běžný politik podobnou motivaci a chuť nemá
  • Majitel firmy spravuje firmu tak, aby vydělávala celá a z toho má zisk on – běžná politická praxe je přesně obrácená
  • Majitel firmy se stará, aby firma byla v dobré kondici, aby se o ní hezky mluvilo – analogicky obraz státu v zahraničí
  • Majitel firmy může přispívat na charitu a může přispívat i hodně – toliko k argumentům, že ve státě jsou sociálně slabší, o které se stát musí starat
  • Majitel firmy může a zaměstnává například tělesně postižené a to samozřejmě může dělat i nad rámec zákonem stanových kvót
  • Majitel firmy může zaměstnávat a vzdělávat i národnostní menšiny či cizince – jak šikovné pro případné vedení státu
  • Majitel firmy umí optimalizovat daňové zatížení firmy – no nepotřebuje stát to samé?
  • Majitel firmy se stará, aby s jeho firmou nikdo nevyjebával – no to by ČR potřebovala, ne?

Atd. Atd.

Rád bych zdůraznil, že si plně uvědomuji, že když se sejdou dva inteligentní a vzdělaní lidé, tak si vzájemně vyargumentují cokoli. Klidně jeden přinese argumenty, že růžová je vlastně odstín modré a druhý, že je to odstín zelené a pravdy se nikdy nedohledají. Ale to je krásné na diskuzích.

Ps: Neobhajuji Babiše, jeho volební program jsem nezkoumal, koho budu volit zatím nevím, ale prostě stát řízený jako vlastní firmu si představit dokážu.

Nedělní povídání o Sazkabetu

Prý bych mohl začít zase psát na blog a tentokrát prý že vážně. No tak já to zkusím a uvidíme, co se z toho vyklube.

Pro začátek jen jeden jednodušší (možná UX #fail) příběh z dnešního podvečera:

Uháněl jsem domů, ať dorazím před bouřkou. Vejdu si do dveří, unaven po náročném víkendu, hned mrkám směrem na gauč a do toho si uvědomuju, že za půl hoďky bude v tv Spartička. Chlapci nemají moc formu, fanoušci už asi podesáté vyhazují kosočtvercového odborníka Jardu H., takže šance na ztrátu bodů a tedy pravou slávistickou zábavu tu nějaká je. Hodím sprchu a mezitím už venku burácí hromy blesky. V tu chvíli mi dochází, že satelit asi zase nepojede a modlím se, aby se nehnula anténa na wi-fi. S předstihem radši sedám k pc, ať si vše nastavím včas. A ono ejhle…..

Číst celý článek ---